Psychologie byla před rokem 1989 v osnovách právnického studia zcela opomíjena. I přestože právnická profese vykonávaná na jakýchkoli úrovních je především prací s lidmi. O tom svědčí i fakt, že zájem o poznatky z psychologie byl a je u studentů práv značný. Obsah předkládané publikace vychází z ověřených zkušeností, že znalosti příchozích studentů právnických fakult zahrnují alespoň výchozí poznatky základních psychologických disciplín. Autoři proto nepokládají za nutné seznamovat studenty práv s otázkami dějin psychologie a se základními směry psychologického myšlení. Z hlediska obsahového zvolili autoři víceméně encyklopedický přístup k otázkám obecné psychologie. Věnují se rovněž psychopatologii a velkou pozornost zaměřují na psychologii osobnosti, včetně nejnovějších poznatků v oboru. Nad obvyklý rámec zařadili autoři kapitolu o asertivitě, o kterou studenti projevují velký zájem. Zvláštní pozornost je dále věnována vybraným problémům aplikované psychologie v právu (resp. forenzní psychologii). Cílem učebnice je poskytnout zejména adeptům právnického studia a studentům práv vhled do základních znalostí v relevantní problematice psychologických disciplín, nicméně učební text lze velmi dobře využít i v právní praxi.