Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.
Kniha nabízí přehled soupeřících „škol“ teoretického myšlení stojících v pozadí studia dějin, přičemž empirická metoda je zde pojímána jen jako jedna z možností, jak se lze dějinami zabývat. Čtenáři se předkládá stručný a kritický úvod do idejí, technik a institucionálních praktik, které umožnily ustavení historie jako svébytného vědeckého oboru. Procházejí se zde hlavní soubory teoretických poznatků užívaných k objasňování minulosti a zkoumá se vliv takových idejí na skutečné příklady historického psaní i na některé obory historického bádání. Kniha není o „historiografii“ či „dějinách historie“, spíše v ní jde o prozkoumání způsobů, jak teorie utvářela praktické historické psaní.
Kapitoly:
Nová vědeckost v dějepisectví kolem roku 1800
Rankeovská tradice v britské historiografii
Profesionalizace a institucionalizace historie
Marxistická historiografie
Historie a sociální vědy
Annales
Poststrukturalismus a historie
Psychoanalýza a historie
Antropologické přístupy
Komparativní historie
Politické dějiny
Sociální dějiny
Hospodářské dějiny
Intelektuální dějiny / dějiny idejí
Od dějin žen k dějinám genderovým
Rasa, etnická příslušnost a historie
Hlasy zespodu: Lidové dějiny v cardiffských Docklands