Ischl v Solné komoře, 16. srpna 1853. Dva dny před třiadvacátými narozeninami císař František Josef na odpoledním čaji s rodinou v Seeauerově domě spatří svou sestřenici Alžbětu zvanou Sisi. Všichni přítomní si okamžitě všimnou, že Franci má oči jen pro hezkou patnáctiletou dívku…
Před císařskou dvojicí, která k sobě našla cestu v Ischlu, leží téměř 46 společných let, ve kterých Solná komora pro Františka Josefa a Alžbětu znamená místo soukromého štěstí a návrat do intimního rodinného soukromí. Katrin Unterreiner poprvé dokumentuje všechny aspekty
Alžbětiných pobytů v Solné komoře; v pečlivé mozaice známých a neznámých pramenů se jí podařilo doplnit obraz života této mimořádné ženy o několik důležitých pohledů. Ukazuje Sisi jako šťastnou matku, která na Jainzenu, svém „kouzelném vrchu“ nedaleko Ischlu, dá postavit boží muka pro dceru Marii Valérii a jako fanatickou sportovkyni, jež svými dlouhými a obtížnými túrami v horách přivádí k zoufalství svůj doprovod – jako ženu kolísající mezi nadšenou důvěrností a chladným odstupem a v setkání s přírodou nachází svoji podobu svobody…