Václav Mencl (1905-1978) byl jedním z nejvýznamnějších československých historiků umění a architektury v uplynulém století. Slovem československý je i míněno, že začátek jeho kariéry je spojen s působením na Slovensku (1928-1939), kde tehdy vyšly jeho první publikace. Po válce působil převážně v organizacích památkové péče a jeho práce se ve velké míře věnovaly období středověku. Stejně jako jeho monumentální dílo o vývoji světové architektury, které za jeho života zůstala v rukopise (1. a 2. díl vydal NPÚ v roce 2019 a 2021), tak i relativně stručný rukopis ze šedesátých let 20. století, věnovaný typologii evropské zámecké architektury renesance a baroka, vychází teprve v současné době. Aktuální text názorně ukazuje, jak Mencl naléhavě vnímal potřebu zařadit historické kulturní dědictví českých zemí do evropského kontextu.