Komunikace v organizacích bývá často zdrojem mnoha potíží a příčinou řady problémů, z nichž se mnohdy vyvinou konflikty nezměrné šíře, někdy i obtížně řešitelné. Vzájemné nepochopení a nedorozumění, odlišné vidění a interpretace jednotlivých událostí, rozdílné způsoby řešení pracovních a osobních sporů – to je jen nepatrný výčet těchto obtíží, s nimiž se denně setkáváme a které výrazně ovlivňují výsledky společné práce. Při setkávání a střetávání se lidí různých národností, z různých zemí a různých kultur se pak tato komunikace stává mnohem náročnější a komplikovanější, nabývá „nových“ dimenzí a posouvá se do zcela jiné roviny. Abychom mohli případným nedorozuměním a konfliktům v interkulturní komunikaci a spolupráci předcházet, popř. je kvalifikovaně řešit, pokud k nim již dojde, je především nutné dokonale poznat nejen kulturní standardy vlastní země, ale i kulturní standardy země, s níž spolupracujeme, uvědomit si jednotlivé kulturní odlišnosti, poučit se z nich a správně je využít, aniž při tom porušíme základní etická pravidla.