Během života si člověk vypracovává tendenci rozdělování energie a jeho duše pravidelně prochází zkouškou, a to: co je pro ni důležitější – jednota s Bohem, nebo s tímto světem? A na tomto výběru závisí celý další život. ***** Člověk vidí svět takovým, jakým ho očekává vidět, a dokonce i když se realita liší od očekávané představy, člověk se chová v rámci svého modelu. Když se domníváme, že vidíme okolní svět v jeho úplně reálné skutečnosti, naivně se mýlíme. Každá živá bytost vytváří emocionální model okolního světa. Dá se říct, že je to jeho obraz světa. Jeho podpora a rozvoj zabírají velmi mnoho energie. Ale ve skutečnosti nevidíme reálný svět. Žijeme ve světě vytvořeném našimi myšlenkami a emocemi a reagujeme na svět v rámci našeho modelu a nemilosrdně odhazujeme to, co mu neodpovídá. A když se náš model začíná příliš lišit od skutečnosti, stále agresivněji ho bráníme, potom propadáme sklíčenosti, jsme nemocní a umíráme. Na změnu modelu světa je spotřebováno velmi mnoho sil.