Boromejka Angelika Pintířová je pořád v pohybu. Pracuje ve výchovném ústavu a pro Papežská misijní díla, moderuje pořad v Českém rozhlasu, angažuje se ve Sdružení Ackermann-Gemeinde, vyučuje ve Svatojánské koleji vyšší odborné školy pedagogické a ještě k tomu dokončuje doktorát. Zatímco dřív ji velké množství činností a zvýšený pocit odpovědnosti přivedly do deprese, ze které jí pomohly až léky, dnes už doufá, že ví jak zpomalit a udělat si čas na odpočinek. V knižním rozhovoru odpovídá nejen na to, jestli se na lidi s psychickými problémy nedíváme v katolickém prostředí skrz prsty, ale také na otázky výchovy dospívajících, kněžského svěcení žen, hledání Boží vůle, smrti nebo svatosti. Co se naučila během sabatického roku v Rusku a Rumunsku? Smířila se díky službě u umírajících s vlastní smrtí? Proč čte Bibli všemi smysly? Proč si nebe představuje jako mistrovství světa v hokeji? A proč by křesťan měl být až do konce pořád v pohybu? S Angelikou Pintířovou si povídá Anežka Wiewiorková, redaktorka podcastového projektu Bez filtru.