Mahábhárata je nejoblíbenější dílo indické klasické literatury, které před pěti tisíci lety sepsal velký mudrc Vjásadéva. Líčí životní příběh pěti hrdinských bratrů, Pánduovců, kteří byli předurčeni vládnout Zemi. Jejich bratranci je však o království připravili, poslali je do vyhnanství a celý spor vyvrcholil bratrovražednou válkou. Jednou z hlavních postav příběhu je Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, díky němuž je Mahábhárata považována za posvátný text. Významnou částí tohoto eposu je Bhagavad-gítá, drahokam duchovní moudrosti Indie pojednávající o karmě, reinkarnaci a józe.
Ze sanskritu přeložil Krišna Dharma, vaišnavský učenec a učitel starověké indické literatury. Náleží do učednické posloupnosti, parampary, pocházející od Vjásadévy, původního autora Mahábháraty. Do angličtiny rovněž přeložil další významné dílo indické klasiky – Rámájanu.