Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné. Pracuje s vtipem, třeba i černým, neprospívá mu ani korektnost, natož čím dál vehementněji uplatňovaná přecitlivělost. Dneska už by si Hašek se svými drsnými, výsměšnými satirami asi neškrtnul. Přesto fejeton žije díky autorům, kteří se pořád dokážou smát, proplouvat soutěskami střeženými bezhumornými strážci pořádku. Někteří píší, jiní ten svůj fejeton nakreslí. Jaroslav Veis dokáže najít ve světovém blázinci události nebo i jen věty, které samy o sobě jsou jen vtípky s krátkým životem. Ale když takové drobnosti pospojuje – vsadí do kontextu, jak se říká učeněji – vystihne jejich nadčasovou absurditu. A ještě z ní jak v bajce vytěží naučení. Jiří Slíva s tužkou v ruce zachytí to, co lze sice tušit, ale on to vidí – a díky němu i my. Dobře se bavte – a třeba i zamyslete.