Hlavní postavou i vypravěčem příběhu je Pokoj ve starém činžáku v centru města – s výhledem na park, havraní kolonii a kostel. Pozoruje, jak mizí staré fasády okolních domů a staré se mění v nové, poslouchá hádky a křik z okolních bytů a nechává v sobě plynout životy těch, co do něj vejdou – mladá ornitoložka studující život kavek, dělníci opravující škody po požáru a Jozka, který vyprovází svou zesnulou ženu na poslední cestu. Zatímco k Pokoji doléhá odbíjení kostelních hodin, rachot trolejbusů a krákání havranů, plyne stejně pokojně a zdánlivě bezvýznamně celý rok i jeden jediný den.