Kniha líčí atmosféru v ruském antifašistickém prostředí na přelomu tisíciletí. Na začátku druhého tisíciletí ruská, respektive moskevská policie vůbec nechápala, co se děje - na ulicích se zničehonic házely dlažební kostky, lidé v černém měli v rukou kovové tyče, proti sobě stály dva davy, na konci byly rozbité holé hlavy ...
"Nedorozumění mezi chuligány, mládež se nudí," komentoval to policejní ředitel. Na to, že se jedná o pouliční válku, o boj jedné ideje proti druhé, o boj Dobra se Zlem, přišla moskevská policie až později. Až později přišly také represe, věznění, byly zakládány bizarní policejní oddělení boje proti extremismu a přišla manipulace s vlasteneckými city, politickými a etnickými fámami. V ulicích ruských měst se začalo objevovat příliš mnoho mrtvých a ruská policie poznala, že se jí situace vymkla z rukou.
Antifašisté a anarchisté se stali reálnou hrozbou pro vládu.