Přestože duševní nemoci pomalu přestávají být tabuizovány, stále přetrvává řada předsudků jak o těchto onemocněních, tak o lidech, kteří s nimi mají zkušenost. Zatímco pacienti se žaludečními vředy nebo po operaci srdce o svém zdravotním stavu bez zábran hovoří, lidé s psychózou tak činí spíš výjimečně – bojí se odsudků, zaškatulkování, posměchu, vyřazení ze společnosti.
Rozhovory s těmi, kteří vyšli z ulity a dokázali o své nemoci, jejím průběhu a životě s ní otevřeně mluvit, jsou krokem k destigmatizaci osob s duševním onemocněním. Může nás překvapit, že jde o lidi ze všech společenských skupin, s nejrůznějším nadáním, často se specifickými zájmy; možná nás překvapí i to, že zakládají rodiny a žijí naplněné a pestré životy, které se nijak neliší od těch našich – dokud do nich nezasáhne ataka choroby. Ta se však dá zvládnout s pomocí dobrého lékaře, medikace a psychoterapie, jak vyplývá ze všech osmi příběhů.
Kéž je tato kniha zrcadlem těm, kteří nevědí, a motivací k léčbě, nadějí a inspirací těm, kteří vědí.